Šarpej je plemeno, jehož kořeny
jsou pohřbeny hluboko pod nánosem času.
Jeho předkové
bezpochyby pochází z doby dynastie Han (2.stol.n.l.) a
za místo jeho vzniku se považuje okolí městečka Dah-Let
v provincii Kwun Tung na pobřeží Čínského moře.
Jiné prameny hledají kolébku tohoto zvláštního
plemene v severní Číně nebo Tibetu. Jak to bylo
doopravdy již dnes nikdo nezjistí, ale příbuznost šarpejů
se psy, kteří se před dvěma tisíci let v čínské
oblasti vyskytovali, je nepochybná.
V hrobkách nalezené
malby a sošky (např. pes z čínské hrobky, součást
kolekce Anery Brundage v muzeu asijského umění v San
Francisku) znázorňují psy s typickými znaky šarpejů
- hroší tlamou, malýma klopenýma ušima, volnou kůží
a modrým jazykem a sliznicemi tlamy - i když byli tito
psi až 3x těžší než dnešní šarpejové (60-70 kg)
a znatelně větší.
Šarpejové nebyli
psi paláců, jejich domovem je čínský venkov. Proto
byl jejich život těžký a mnoho nechybělo k tomu, aby
úplně zanikli.
Čínští venkované
užívali šarpeje ke hlídání stád a svých obydlí a
je pravděpodobné, že je i pojídali. Dali jim také
jejich jméno - shar-pei znamená v čínštině "písková
srst" - ne smad pro žlutou barvu, která je pro
plemeno typická, ale pro zvláštní charakter srsti,
která má být krátká a tvrdá, že na pohmat připomíná
smirkový (pískový) papír.
Volná kůže,
hluboko posazené oči a malé, těžko zranitelné uši,
to byly vlastnosti, které přímo předurčovaly šarpeje
stát se také výborným pomocníkem při lovu velké zvěře
a později i typickým plemenem pro psí zápasy. Tak,
jak se snadno šarpejové naučili lovit medvědy a
jeleny, tak "lovili" i jiné psy - dodnes jim
nedělá potíže, když je jiný pes chytí, otočit se
bleskurychle ve volné kůži a zakousnout se mu tam, kde
to nejméně čeká.
Katastrofou byl pro
všechny psy v Číně a tedy i pro šarpeje, nástup
komunismu k moci.
Psi, jako největší
potravní konkurenti obrovského čínského národa,
museli první ze společnosti zmizet - a zmizeli tak
dokonale, že například šarpejové byli zredukováni téměř
na nulu. Takto beznadějně vypadala situace, když se v
70. letech zčal pan Matgo Law z Honkongu zajímat o záchranu
tohoto starého plemene.
Na čínském
venkově, na Taiwanu a v Honkongu našel žalostné
zbytky šarpejů, na kterých založil svůj chov (CH.S.Down
Homes).
Záchranou šarpejů
bylo to, že se Matgo Law po obnovení diplomatických
styků mezi Čínou a USA v roce 1972 obrátil s prosbou
o pomoc na americkou kynologickou veřejnost dopisem,
který zaslal časopisu "Dogs". O problém šarpejů
se začali zajímat mnozí z amerických milovníků psů
a bezprostředně poté byli šarpejové importováni do
USA - první do chovu manželů Albrightových, v jejichž
CH.S. Ho-Wun se také v prosinci 1974 narodil první vrh
šarpejů mimo Čínu.
V USA jsou šarpejové
organizováni v Chinese Shar-pei Club of America (CSPCA),
který byl v roce 1992 přijat do amerického Kennel
clubu (AKC).
Do Evropy se šarpejové
dostali v roce 1979 a to do Německa.
Joachim Weinberg a
Linda Reinelt dovezli první pár, černého psa Bedlams
Lover Boy a černou fenu Bedlams Love Song z USA.
Za nimi následovaly
v roce 1980 importy z chovu Matgo Lawa z Honkongu - krémový
pes Down Homes Cream Zulu a feny Down Homes Bang-Bang a
Down Homes Pak Pak Chu a další import z USA, černá
fena Albright s Ho-Wun Bles.
První vrh v Evropě
se narodil roku 1980 feně Bedlams Love Song.
Do Anglie byli první
šarpejové dovezeni v roce 1981 z USA - pes Heathstyle
Dandelion, za ním pak z Honkongu fena Down Homes
Junoesque. V roce 1982 se jim narodil první vrh, pět psů,
ze kterého pochází i slavný Heathstyle Dragonwort. V
roce 1983 byl založen Club Chinese Shar-Pei a v roce
1987 bylo toto plemeno přijato do evidence anglického
Kennel clubu.
Prvním šarpejem
tehdejšího socialistického sektoru byla v květnu z Dánska
importovaná černá roční fena Fallohide Shanghaj Lily.
Dala základ chovu šarpejů u nás a svým prvním vrhem
roku 1987 v CH.S.Bullit pana T.Petruse odstartovala
populační explozi, která v tomto plemeni nemá v Evropě
obdoby.
V současné době
se šarpejové sdružují ve třech klubech: Exotic club
a Klub chovatelů málopočetných dogovitých psů jsou
kluby sdružené s jinými plemeny. Jediným
specializovaným klubem je Shar-pei club.
I když do dnešního
dne bylo v Čechách odchováno přes 4.000 šarpejů, stále
se jedná o plemeno opředené spoustou pověr, pomluv a
nepochopení.
Stejně jako u jiných
populárních plemen převážila totiž komerční stránka
nad chovatelstvím. Výsledkem je velké množství průměrných
a podprůměrných jedinců. Situaci kolem šarpejů ještě
více zkomplikovala změna standardu s nepřeberným množstvím
jeho výkladu.
Jaký tedy šarpej
má opravdu být? Má to být exotický pes, který upoutá
Vaši pozornost svýn charakteristickým vzhledem :
typickou "hroší" tlamou, malýma přilehlýma
ušima, hluboko usazeným okem, fialovým jazykem a hlavně
volnou kůží, která u dospělých jedinců zůstává
při zachování biologického zdraví.
Naše díky proto
patří všem, kdo se poctivě přičinili o rozvoj chovu
šarpejů v Čechách a přispěli k uchování tohoto
prazvláštního plemene pro budoucnost.
Ing. Hana
Petrusová